Bikepacking!
Bikepacking. Už vás to taky postihlo. Když jste se proklikali až do našeho eshopu, tak už jistě víte co bikepacking je, takže na toto téma už nebudu generovat další článek. Možná už jste někde takhle na kole byli a možná to teprve plánujete. Po zhlédnutí množství úžasných videí na youtube a po přečtení reportáží na různých tématických serverech to chcete zažívat také. Takže se začne vkrádat myšlenka, jaké by to bylo jet také Tour Divide nebo Silk Road Mountain Race a začnete přemýšlet jak v práci a doma vysvětlíte, že chcete jet nejméně na měsíc pryč. Když už mám někam jet, tak ať to stojí za to! Pokud vás do reality nevrátila manželka, která vám citlivě vysvětlila, že měsíc sama s malými dětmi nedá, tak to nejspíše udělal zaměstnavatel, který vám stejně citlivě sdělil, že tolik dovolené už nemáte a neplacené volno, také nedostanete. Pohled do stodoly na letitého dvoukolového oře, také nepřidá. Takže když už tedy nepojedu další ročník Tour Divide, tak by možná stálo za to dopřát si nové kolo. Takové to stejně krásné a úžasné, s bezdrátovým řazením nebo aspoň na XTéčku, jako bylo v těch videích, protože bez takového kola nemá bikepacking žádný smysl. Po další bouřlivé debatě doma, že když se zvedly úroky z hypotéky, tak na nové kolo teď není ani pomyšlení a po stejně bouřlivé debatě v zaměstnání, kdy vám šéf vysvětlil, že vám nepřidá, protože firma platí tolik za energie, že je rád, že to ustojí, tak zjišťujete, že nové kolo taky nebude… V duši se rozhostil smutek a beznaděj, které nepřebije ani zjištění, že ta úžasná kola v těch úžasných videích na nejdobrodružnějších závodech na světě jsou často poskytnutá sponzory, takže to doma nemusí nikdo obhajovat…
Takže to shrňme, Tour Divide nebude, Silk Road Mountain Race už vůbec ne. Nové kolo taky nebude. Sponzory se svou nulovou závodní historií také nemám. V létě jedu na rodinnou dovolenou u moře. Takže času vlastně také moc není. Takže když už jsme se vyrovnali s výše uvedeným, tak otázka „kde na to mám brát čas jinde?“ je asi nejpodstatnější.
V Americe tomu říkají „overnighter“, česky něco jako vyrazit ven na jednu noc. Cesta s jedním přespáním v přírodě. Možná dvě, když je možnost na celý víkend. Na takový krátký výlet se člověk utrhne daleko snáz a brzy zjistíte, že i daleko častěji. Když odjedu v pátek odpoledne a v sobotu navečer se vrátím, tak to vlastně není tak kolizní s rodinným životem, protože zbývá ještě celá neděle. Hlavu vyčistím a baterky dobiju častěji, než když čekám půl roku na letní dovolenou. A naberu spoustu zkušeností pro větší akci.
Ještě sehnat parťáka, který má stejnou náturu a je ochoten vyrazit také. Takže se to zase zadrhlo… Parťák není… A pokud parťák je, tak nemá čas stejný víkend.
Přece se teď nenechám odradit. Tak pojedu sám/sama. Když není s kým a touha vyrazit je silnější, stejně nakonec vyrazíte sami. Jezdím také sám, protože ta časová flexibilita je velké plus. Když se rozhodnu, a mám čas, tak prostě jedu. Na druhou stranu člověk přijde o to sdílení zážitků na cestě.
Takže zbývá si v sobě vyřešit, zda zvládnu přespat sám/sama v lese? No to budu sypat bobky :-( Kousne mě v noci liška do nosu nebo mě někdo okrade? Liška vás do nosu nekousne, protože se bojí víc než vy a zdaleka se vám vyhne. A statisticky je pravděpodobnější, že vás srazí auto na přechodu pro chodce, než že se vám stane něco někde hluboko v lese. Ale abychom možná rizika úplně nepodcenili, tak sám pro sebe dodržuji několik pravidel:
- Když navečer někde zastavím v hospodě na jídlo, tak neříkám nikomu, kde přesně budu spát. Na všetečné otázky kam jedu uvedu zhruba směr. Pokud je tazatel neodbytný, tak řeknu jiné místo, než mám v plánu. Když je to moc velký otrava, tak ideálně uvedu i opačný směr než mám v plánu.
- Nespím blízko za vsí nebo městem, aby nebylo vidět světlo mojí čelovky nebo malého ohýnku.
- Když už jsme u té čelovky, tak svítím při bivakování pokud možno do země, abych nebyl z dálky vidět. Také v noci svítím červeným světlem, není vidět tak daleko.
- Když spím někde, kde ráno předpokládám pohyb lidí, tak se sbalím a vyrazím brzy ráno, než se začnou trousit lidi kolem.
- A nezapomeňte na nejdůležitější cestovatelské pravidlo: Pravidlo šťastného návratu!
Tak šťastnou cestu!